I.Ročník
Buňka
- základná stavební a funkční jednotka všech živých organismy
3 základní struktury :
- buněčná membrána - odděluje buňku od okolí
- cytoplazma - vyplňuje buňku
- organely - nemusí být, malé orgánové buňky
Základní typy buněk:
- eukaryotická - obsahuje pravé jádro
- rostlinné
- živočišné
- hub
- prokaryotická - obsahuje jadernou hmotu
Prokaryotická buňka
- bakterie, sinice, prochlorofyta
- Stavba:
- Základní oddíly prokaryotické buňky
- cytoplazmatická membrána
- cytoplazma
- nukleoid (jaderná hmota)
- Velikost - 0,1-10µm
-10x menší než eukaryotická - Tvat kulovitý až tyčinkovitý
Části:
Nukleoid
- jedna molekula dvoušroubovice DNA stočená do kruhu
- mají haploidní chromozom
Cytoplazmatická membrána
- semipermeabilní - polopropustná
- fosfolipidická dvojvrstva
- fotosyntetická barviva
Cytoplazma
- hmota, která vyplňuje buňku
- složení:
- Voda - nejvíce
- Lipidy
- Bílkoviny
- Sacharidy
- Jsou tam volně obsažené ribozomy (proteosyntetický aparát) - ribonukleoproteinové partikule tvořené rRNA a proteiny
nejde o buněčné organely, ale o nadmolekulární struktury sloužící k biosyntéze proteinů ,skládají se ze dvou podjednotek,
až po jejich spojení jsou funkční (malá a velká podjednotka, liší se u prokaryot a eukaryot)
Plazmidy
- malé do kruhu stočené úseky dvoušroubovice DNA
- využití v genovém inženýrství
- prokariota je mohou ztrácet, vyměňovat, začleňovat do nukleoidu
- R-plazmidy - zajišťují rezistenci bakterií vůči antibiotikům
Buněčná stěna
- mají je všechny bakterie krom mykoplazmat
- obsahuje peptidoglykan murein
- gram-pozitivní bakterie - mají jen peptidickou vrstvu
- gram-negativní bakterie - mají navíc lipidickou vrstvu
- permeabilní - plně propustná
Oddíly, které bakteriální buňka může mít, ale nemusí
Buněčné pouzdro
- obal slizu nad buněčnou stěnou
- zvětšuje odolnost bakteriálních buněk
Glykokalix
- ,,cukerný obal buňky''
- sacharidová vrstva na povrchu buňky
- zajišťuje lepší přilnavost
Fimbrie
- krátká nepohyblivá vlákna
- zvyšují přilnavost
Bičík
- slouží k pohybu buněk
Eukaryotická buňka
Části:
Cytoplazmatická membrána
- fosfolipidcká dvojvrstva
- u živočišných buněk obsahuje cholesterol - zajišťuje fluiditu
- je na ni navázán cytoskelet
Cytoskelet
- vnitřní kostra buňky
- tvořená bílkovinami
- vlákna trojího typu:
- mikrofilamenta - tenká aktinová vlákna, tvořena bílkovinou aktínem
- mikrotubuly - mnohem silnější trubičky, tvořeny bílkovinou tubulínem
- intermediální filamenta - středně silná, jsou charakteristická v různých tkáních
- jednotlivá vlákna tvoří svazky, které se mohou zkracovat nebo prodlužovat a umožňují pohyb struktur uvnitř buňky
Cytoplazma
- viskózní kapalina vyplňující buňku
- složení:
- Voda - nejvíce
- Lipidy
- Bílkoviny
- Sacharidy
Jádro
- lat. nucleus
- řec. karyon
- dvojitá membrána (obsahuje póry)
- funkce:
- řídící činnost
- uchovává genetickou informaci DNA
- uvnitř je vyplněno tekutinou - karyoplazma
- uvnitř je jadérko (nucleolus) - tvořeno RNA a bílkovinami, slouží k syntéze podjednotek ribozomů
- chromozomy jsou viditelné pouze při mitóze, zákládní stavební jednotka chromozmu - nukleozom:
- DNA
- histony (bílkoviny)
Ribozomy
- nemají membránu
- ,,továrna na bílkoviny''
- vznik v jadérku
- vyskytují se volně v cytoplazmě nebo ve skupinách (polyribozomy)
- složeny z málé a velké podjednotky
Mitochondrie
- energetické a dýchací centrum buňky
- dvojitá membrána
- vnitřní - dýchací buňky
- vnější - hladká, syntéza fosfolipidů
- semiautonomní organela - má vlastní DNA, ribozomy (proteosyntetický aparát)
- matrix - viskózní kapalina
Endoplazmatické retikulum
- systém cisteren a měchýřků, které odškrcují váčky
- 2 typy:
- hrubé - (rER), na něm navázány ribozomy. navazuje na jádro
- hladké - (sER), dále od jádra, fce - syntéza lipidů a glykogenu (zásobní polysacharid živočichů)
Golgiho komplex
- složen z váčků, měchýřků a cisteren
- 10 váčků/cisteren -> dyktiozomy -> GK
- funkce
- transportní - distribuuje na místa potřeby
- úprava produktů ER
Útvary rostlinných buněk
Buněčná stěna
- u všech rostl. buněk krom pohlavních
- chrání
- udává tvar
- mechanická odolnost
- zakl. st. jednotkou - celulóza, (dřeviny obsahují ješět lignin)
- plasmodesmata - pro komunikaci (,,tunely'') mezi buňkami
Vakuoly
- mebránou (tonoplast) ohraničené útvary
- může obsahovat - plyn, různé buněčné infuze
- mladá rostl. buňka - velké množství malých vakuol
- stará rostl. buňka - jedna velká vakuola
Plastidy
- mají dvojitou membránu
- semiautonomní organely
- typy:
- chloroplasty - zelené
- chromoplasty - barevné
- leukoplasty - bezbarvé
Chloroplasty
- list
- obsahují chlorofyl - zelené barvivo umožnující fotosyntézu
- vznik - teorie vzniku chloroplastů endosymbiózou (sinice se po pozření změnila na chloroplast)
- (vyskytuje se v něm ještě DNA)
Chromoplast
- květ
- barevná plastid
- obsahuje karotenoidy (červená), xantofyly (žlutá)
Leukoplasty
- kořen (v neosvětlených částech rostl.)
- bezbarvé
- funkce - zásobní
- když obsahuje škrob - amyloplast
Útvary živočišných buněk
- rozdíly - neosahují buněčnou stěnu ani plastidy
- obsahují lisozomy - vnitrobuněčné trávení, obsahují hydrolytické enzymy
- zásobním polysacharidem je glykogen
Útvary živočišných buněk
- mají buněčnou stěnu (tvořenou chitinem)
- neobsahují plastidy
- zásobním polysacharidem glykogen
